Vítejte!
Byl jednou jeden tatínek, který odmala strašně rád fotil. A ten tatínek měl holčičku, která tak dlouho pozorovala tatínka, co to vyvádí s těmi kouzelnými krabičkami, až jednoho dne jednu takovou krabičku vzala do ruky. Zahřmělo, zablesklo se, a od té chvíle už tu krabičku nedala z ruky ani ta holčička...
Zní to jako pohádka, ale je to tak. Už pár let tvoříme, táta Jirka a dcera Kačka, docela dobrou dvojku. Zajímají nás stejné nebo aspoň hodně podobné náměty, dohadujeme se nad teorií i praxí, a musím přiznat, že Kačka už v lecčem tatínka přerostla. Aby ne, když fotografií vystudovala na vyšší odborné škole...
A tak se touláme po zemích českých i moravských a slezských, společně nebo každý zvlášť, a hrajeme spolu takovou tichou hru kdo líp. A je nám přitom strašně príma. Možná je to z našich fotek znát. Posuďte sami.
Je to prostě děsně fajn, když jablko nepadne daleko od stromu...